Profil vlastností plastu lze selektivně upravovat přidáváním aditiv nebo plniv určených k dosažení specifických vlastností materiálu. Výsledné plastové compoundy vykazují modifikace (obvykle posílení) různých tepelných, mechanických, elektrických, optických nebo jiných vlastností až za rámec toho, co je obvyklé u neupraveného základního polymeru. Nejběžnějšími plnivy a aditivy, vedle pigmentů, jsou výztužná vlákna, stabilizátory a aditiva snižující tření.
U polymerů vyztužených vlákny použitá výztužná vlákna určují materiálové vlastnosti výsledného compoundu. V mnoha případech je pevnost vláken vyšší než pevnost pojiva – a často rovněž vyšší, než je síla v tahu kovových materiálů. Hustota většiny běžně používaných vláken je naopak obvykle nižší než hustota hliníku, čímž vzrůstá potenciál pro konstrukci nízkohmotnostních dílů. V plastech vyztužených vlákny se ve většině případů používají skleněná, uhlíková a aramidová vlákna. Z pohledu konstruktéra jsou zvlášť důležité mechanické vlastnosti materiálu.
Jejich výroba může být nákladná, ale používají se většinou v situacích, kde je vyžadován vysoký poměr mezi pevnostní a hmotností a současně tuhost materiálu. Tyto modifikace se často využívají v odvětvích, jako jsou letecký a kosmický nebo automobilový průmysl, a v mnohých dalších technických aplikacích.
Ostatní plniva obecně nenabízejí žádné, nebo pouze minimální technické výhody a slouží primárně k snížení nákladů či hmotnosti: Společnost Ensinger nabízí například křídu, mastek nebo duté skleněné kuličky.
Ensinger nabízí rovněž plasty s keramickými plnivy v rámci svého dalšího inovativního řešení compoundů, které mimo jiné zlepšuje fyzikální vlastnosti a schopnost obrábění materiálů.
Sulfid molybdeničitý se používá převážně jako činidlo tvořící jádra a jemnou krystalickou strukturu materiálu, dokonce i pokud se přidá v malém množství. V důsledku vyšší krystaličnosti plasty dosahují vyšší odolnosti vůči otěru a rovněž nižšího koeficientu tření. Společnost Ensinger může nabídnout rovněž compoundy se speciálním složením, které kombinují různá aditiva snižující tření. Jedním z těchto příkladů je skupina materiálů PVX společnosti Ensinger, které obsahují po 10 % PTFE, grafitu a uhlíkových vláken. Kombinace PTFE a grafitu propůjčuje materiálu vynikající vlastnosti z hlediska kluzného tření, zatímco příměs uhlíkových vláken zaručuje vyšší pevnost a odolnost vůči otěru. Tyto materiály současně nabízejí extrémně dobré vlastnosti při chodu na sucho a při nouzovém chodu v podmínkách vysokého zatížení.
